KRITICKY NEMOCNÝ PACIENT: Jak předcházet ztrátě svalové hmoty?

ÚBYTEK SVALSTVA JE NEJČASTĚJŠÍ KOMPLIKACÍ KRITICKÉHO ONEMOCNĚNÍ A OHROŽUJE AŽ 50 % PACIENTŮ ¹

 

KAŽDÝ DEN POBYTU NA JIP MŮŽE PACIENT ZTRATIT AŽ 1 KG NETUKOVÉ TĚLESNÉ HMOTY 2

SVALOVÁ SLABOST, SPOLEČNĚ S ÚBYTKEM SVALOVÉ HMOTY, JE ZÁKLADNÍ PŘÍČINOU PŘETRVÁVAJÍCÍHO FUNKČNÍHO OMEZENÍ PŘEŽIVŠÍCH PACIENTŮ JEŠTĚ ROK PO PROPUŠTĚNÍ Z JEDNOTKY INTENZIVNÍ PÉČE 3

 

Graf: Změna váhy, schopnost fyzického cvičení a návrat do práce mezi pacienty s ARDS během prvních 12 měsíců po propuštění z JIP.  4

 

 

Každý rok miliony pacientů sice přežijí kritický stav, ale často zažívají nové trvalé fyzické, psychiatrické a kognitivní poškození, známé v souhrnu jako syndrom “Post–Intensive Care Syndrome”.⁶   

Termín popisuje nové nebo zhoršené problémy postihující fyzické, kognitivní a mentální zdraví, vzniklé po kritické nemoci a setrvávající po ukončení hospitalizace na lůžku akutní péče. Termín může popisovat  jak přeživšího pacienta, tak jeho rodinného příslušníka.^₇

 

“POSKYTNUTÍ OPTIMÁLNÍ VÝŽIVY BĚHEM POBYTU NA JIP A V OBDOBÍ ZOTAVOVÁNÍ JE ZÁKLADNÍ NÍZKONÁKLADOVOU TERAPEUTICKOU STRATEGIÍ, KTERÁ MŮŽE BÝT RYCHLE IMPLEMENTOVÁNA PRO ZLEPŠENÍ FUNKČNÍCH VÝSLEDKŮ A KVALITY ŽIVOTA.‘’

---

 

CO SE DĚJE S NUTRIČNÍM PŘÍJMEM V POST AKUTNÍ FÁZI NA JIP?

 

Období následující akutní fázi v intenzivní péči je charakteristické návratem k anabolismu, remodelací, obnovou a redistribucí složení těla.⁹ Je proto nezbytné zajistit, aby k podpoře těchto anabolických procesů byla poskytnuta adekvátní výživa.⁸

Je však také časté, že v tomto bodě je pacientům vyjmuta nasogastrická sonda a předpokládá se, že již jedí dostatečně pro pokrytí nutričních požadavků .
Tato praxe je rovněž běžná po extubaci.⁹

 

ENERGETICKÝ A PROTEINOVÝ DEFICIT TRVÁ I PO PŘELOŽENÍ Z JIP NA STANDARDNÍ LŮŽKO⁹

Těmto pacientům byla odstraněna nasogastrická sonda a byli převedeni na běžnou dietu. Ve skupině přitom 44 % bylo již považováno za malnutriční (střední APACHE II skóre: 22).

*Perorální příjem:  předepsaná dieta, orální doplňky a /nebo svačiny

“PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM ENERGIE A BÍLKOVIN  ZA CELÝ 7 DENNÍ INTERVAL SLEDOVÁNÍ V CELÉ SKUPINĚ NIKDY NEPŘEKROČIL 55 % DENNÍ POTŘEBY.'' ⁹

“AČKOLI NEPŘEKVAPUJE, ŽE TATO POPULACE NEMOCNÝCH NEDOSAHUJE NUTRIČNÍHO PŘÍJMU BĚHEM PRVNÍCH 7 DNŮ PO EXTUBACI, PŘESTO JE ÚROVĚŇ NEADEKVÁTNOSTI PŘÍJMU PER OS NEOČEKÁVANÁ.'' ⁹

 

“EXOGENNÍ SACHARIDY A BÍLKOVINY MOHOU BÝT DŮLEŽITĚJŠÍ POZDĚJI NEŽ V ČASNÉ FÁZI KRITICKÉ NEMOCI, PROTOŽE PACIENTI POTŘEBUJÍ A JSOU SCHOPNÍ VYUŽÍT POSKYTOVANOU VÝŽIVU.‘’ 8

 

DISPROPORCE MEZI PŘÍJMEM A NUTRIČNÍMI CÍLI V DOBĚ PO PROPUŠTĚNÍ Z JIP JE ALARMUJÍCÍ

“Pacienti, kteří během pobytu na JIP ztratili významnou část svalové hmoty a síly, potřebují ke svému zotavení podstatně zvýšené dodávky bílkovin a energie, a to pravděpodobně po dobu několika měsíců až roků. ^8,10

Je možné, že nedostatečné porozumění této situaci je vysvětlením extrémně špatných dlouhodobých výsledků léčby a kvality života.” ^8,10

---

 

NÁVRHY DOPORUČENÝCH PROTEINOVÝCH A ENERGETICKÝCH CÍLŮ PRO PACIENTY PO JIP

ZALOŽENÉ NA NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH DŮKAZECH A KONSENZU EXPERTŮ ¹¹

 

“MUSÍME PŘEVZÍT ZODPOVĚDNOST NEJEN ZA VÝSLEDKY LÉČBY NA JIP, ALE TAKÉ ZA TO, CO NASTANE PO JIP”   Dr. PAUL WISCHMEYER, ESPEN 2018

---

VYSOKOPROTEINOVÉ PŘÍPRAVKY SONDOVÉ VÝŽIVY

ŘEŠENÍ PRO KRITICKY NEMOCNÉ PACIENTY V AKUTNÍ FÁZI

NUTRISON PROTEIN INTENSE Složení podle doporučení 12-15 Prokazatelné dosáhnutí proteinového cíle 1,5 g P/kg/den v 5. den na ICU16 Vysoký obsah proteinu (100 g/l) Ideální poměr energie/bílkovin (NPC:N  53:1) Nízká osmolarita (jen 275 mOsmol/l) Dobrá tolerabilita také díky proteinové směsi P4 16, 17 Složení na 500 ml Protein: 50 g Energie: 630 kcal Vláknina: < 0,5 g Osmolarita: 275 mOsmol/l

 

ŘEŠENÍ PRO KRITICKY NEMOCNÉ PACIENTY V POST-AKUTNÍ FÁZI

NUTRISON PROTEIN ADVANCE Pro dosažení vysokých protein-energetických požadavků v post ICU období 8,11,18,19 Vysoký obsah proteinu (75 g/l) Zvýšený poměr NPC:N (81:1) Příznivá osmolarita (270 mOsmol/l) Dobrá tolerabilita také díky proteinové směsi P4 17 Složení na 500 ml Protein: 37,5 g Energie: 640 kcal Vláknina: 7,5 g Osmolarita: 270 mOsmol/l

---

Reference:

1.    Puthucheary Z. An update on muscle wasting in ICU. SIGNA VITAE. 2017;13(3): 30-1.
2.    Puthucheary Z, Rawal J, McPhail M, et al. Acute skeletal muscle wasting in critical illness. JAMA. 2013;310: 1591-1600.
3.    Herridge MS, Tansey CM, Matte A, et al. Functional disability 5 years after acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med; 2011;364(14): 1293–1304.
4.    Herridge MS, Cheung AM, Tansey CM, et al. One-Year Outcomes in Survivor of the Acute Respiratory Distress Syndrome. N Engl J Med. 2003;348(8): 683-93.
5.    Herridge MD, Moss M, Hough CL et al. Recovery and outcomes after the acute respiratory distress syndrome (ARDS) in patients and their family caregivers. Int Care Med. 2016; 42: 725-738
6.    Hopkins RO, Suchyta MR, Kamdar BB, et al. Instrumental activities of daily living after critical illness: a systematic review. Annals of the American Thoracic Society. 2017;14(8): 1332-34.
7.    Needham DM, Davidson J, Cohen H, et al. Improving long-term outcomes after discharge from intensive care unit: report from a stakeholders’ conference. Critical Care Medicine. 2012;40(2): 502–9.
8.    Ridley EJ, Parke RL, Davies AR, al. What Happens to Nutrition Intake in the Post Intensive Care Unit Hospitalization Period? An Observational Cohort Study in Critically Ill Adults. JPEN. 2019;45(1): 88-95.
9.    Peterson SJ, Tsai AA, Scala CM, et al. Adequacy of oral intake in critically ill patients 1 week after extubation. J Am Diet Assoc. 2010;110(3): 427-33.  
10.    Putcheary ZA, Wischmeyer P. Predicting critical illness mortality and personalizing therapy: moving to multi-dimentional data. Crit Care 2017: 21(1):20..
11.    Van Zanten ARH, de Waele E, Wischmeyer PE. Nutrition therapy and critical illness: practical guidance for the ICU, post-ICU, and long-term convalescence phases. Critical Care. 2019: 23:368.
12. McClave SA, Taylor BE, Martindale RG, et al. Guidelines for the Provision and Assessment of Nutrition Support Therapy in the Adult Critically Ill Patient: Society of Critical Care Medicine (SCCM) and American Society for Parenteral and Enteral Nutrition (A.S.P.E.N.). JPEN J Parenter Enteral Nutr. 2016 Feb; 40(2): 159-211.
13. Singer P, Blaser AR, Berger MM, et al. ESPEN guideline on clinical nutrition in the intensive care unit. Clin Nutr. 2019 Feb; 38(1): 48-79.
14. Dhaliwal R, Cahill N, Lemieux M, et al. The Canadian Critical Care Nutrition Guidelines in 2013: An Update on Current Recommendations and Implementation Strategies. Nutr Clin Pract. 2014; 29: 29-43.
15. Sioson MS, Martindale R, Abayadeera A, et al. Nutrition therapy for critically ill patients across the Asia-Pacific and Middle East regions: A consensus statement. Clin Nutr ESPEN. 2018; 24: 156-164.
16. Van Zanten ARH, Petit L, De Waele J, et al. Very high intact-protein formula successfully provides protein intake according  to  nutritional  recommendations  in  overweight  critically  ill  patients:  a  double-blind randomized  trial. Critical Care. 2018; 22: 156-167.
17. Kuyumcu S, Menne D, Curcic J, et al. Non-coagulating enteral formula can empty faster from the stomach: A double-blind randomized cross-over trial using magnetic resonance imaging. JPEN J Parenter Enteral Nutr. 2015; 39(5): 544–551.
18. Mitchell A, Clemente R, Downer C, Protein Provision in Critically Ill Adults Requiring Enteral Nutrition: Are Guidelines Being Met? Nutr Clin Pract. 2019 Feb; 34(1): 123-130.
19. Wischmeyer P. Tailoring nutrition therapy to illness and recovery. Crit Care. 2017;21(3): 316.

TUBE20HOSICU76CZ

---

Více informací k produktům? Stáhněte si přiložené soubory níže

PDF

Leták Nutricia - proteiny a energie pro rekonvalescenci

217.26 KB