Vstupujete na stránky, které jsou určeny odborníkům ve smyslu § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Prohlašuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb. a že jsem odborníkem ve smyslu této definice. Potvrzuji, že jsem se seznámil s riziky, jimž se jiná osoba než odborník, vystavuje, pokud vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Kojení bylo v minulosti jedinou možností jak zdárně vyživit narozené děti a nedostupnost mateřského mléka (MM) znamenala pro dítě závažné ohrožení jeho zdraví či života. V posledních desetiletích dochází k výraznému posunu chápání výživy v prvních dvou letech života dítěte nejen jako způsob dodávání živin pro jeho růst a vývoj, ale poslední poznatky ukazují, že strava ovlivňuje také imunitní reakce a prostřednictvím epigenetických změn i jeho vývoj v dospělosti. Na základě výsledků studií se ukazuje, že lidské střevo má kromě trávení a absorpce nutrientů mnohé další funkce. Není to jen prostá mechanická bariéra, ale funkční systém, který zajišťuje obranu organismu pomocí dynamického imunitního systému. Dále vykonává mnohé metabolické funkce a mimo jiné umožňuje komunikaci mezi střevní mikrobiotou a mozkem cestou endokrinního či střevního nervového systému – označovaného jako osa střevo-mozek (1). Je zřejmé, že správný vývoj střeva má zásadní význam pro mnohé jeho činnosti. Střevo přispívá k celkovému zdraví zajištěním trávení, absorpce živin a vody (prevence malnutrice a dehydratace), obrany proti infekčním patogenům, indukcí slizniční a systémové tolerance (prevenci alergie). Poskytuje též nezbytné signály do mozku potřebné k zajištění celkové homeostázy (2). Někdy se může střevo označovat termínem „druhý mozek“(3).
V posledních letech došlo ve složení kojeneckých mlék k výrazným změnám, které odrážely a odrážejí poznatky o složení a funkci MM, vývoji imunitního systému a v neposlední řadě o složení a funkci střevní mikrobioty. Takové informace vedly k zásadnímu snížení obsahu bílkovin v kojeneckých formulích a původně používané rostlinné tuky se nahrazují mléčným tukem s esterifikací v poloze beta (beta palmitát), který podporuje snadnější vstřebávání vápníku, tuků a také podporuje lepší konzistenci stolice. S narůstajícími poznatky týkající se střevní mikrobioty se prvotní snaha o obohacení kojeneckých formulí prebiotickými oligosacharidy (FOS,GOS) s rozvojem biotechnologie posouvá k fortifikaci oligosacharidy mateřského mléka (HMO). Ve snaze přiblížit střevní mikrobiotu nekojených dětí mikrobiotě dětí kojených se pak využívá nejen efektu prebiotických oligosacharidů, ale také specifických skupin probiotik a biologických aktivních látek (postbiotik) vznikajících v procesu fermentace.
V minulosti byly kojenecké formule fortifikovány, protože výše bílkovinné nálože byla dána nesouladem mezi složením aminokyselin MM a kojeneckých formulí. Dříve doporučovaný obsah bílkovin v kojeneckých formulích byl až 35 g/l. Příjem bílkovin ve stravě kojenců se dostal do zájmu pediatrů a nutričních specialistů na základě výsledků mnoha studií, které ukazovaly na možnou souvislost mezi příjmem bílkovin a vznikem obezity (4). Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) reagoval částečně na nové poznatky a doporučil maximální množství bílkoviny v počátečních i pokračovacích mlécích na 2,5 g/100 kcal. Minimální množství 1,8 g/100 kcal v počátečních mlécích a 2,2 g/100 kcal v pokračovacích mlécích se ukazuje dlouhodobě jako bezpečné pro longitudinální růst a neurologický vývoj dítěte (5).
Vědecké modely ukázaly, že vysoký příjem bílkovin již během těhotenství a v postnatálním období je spojen s vyšším rizikem vzniku obezity v dalším životě. Nekojené děti krmené náhradním kojeneckým mlékem mají mnohem vyšší hodnoty postprandiálního inzulínu než kojené děti. Vysoké množství inzulínu a hodnot IGF-1 může podporovat růst v prvních dvou letech života a tím i vývoj obezity. Tato pozorování byla podpořena epidemiologickými studiemi a vedla k vyslovení tzv. „časné proteinové hypotézy”: Vysoký příjem bílkovin v raném dětství může vést k vyššímu riziku vzniku nadváhy v pozdějším životě (6). Jednou z posledních velkých studií, která se zabývala vztahem mezi příjmem bílkovin po narození a rozvojem obezity, je studie CHOP (The Childhood Obesity Project). Výsledky této studie ukazují signifikantní vztah mezi obsahem bílkovin v podávaném kojeneckém mléku a nárůstem obezity. Tedy vyšší obsah bílkoviny v kojeneckých formulích vedl k více než 2,4násobnému nárůstu rizika vzniku obezity dětí školního věku. Signifikantní se taky ukázaly rozdílné sérové hladiny IGF-1 a C-peptidu. Můžeme tedy předpokládat, že nižší množství bílkovin v kojeneckých formulích příznivě reguluje sekreci inzulínu a následně také dalších hormonů ovlivňujících metabolické procesy a tak nepřímo ovlivní i rozvoj obezity (7,8).
Ačkoli funkce oligosacharidů mateřského mléka (HMO) jsou známy již mnoho let, nebylo je možné donedávna syntetizovat v průmyslovém měřítku. S cílem napodobit jejich účinek byly do kojenecké výživy přidávány oligosacharidy jiného než lidského mléka, zejména frukto a galakto-oligosacharidy (FOS a GOS). Účinky a přínosy patentované směsi GOS/FOS (9:1) jsou intenzivně studovány ve více než 30 popsaných studiích a ve více než 55 vědeckých publikacích. Tato směs ve studiích prokazatelně stimuluje zdravou kolonizaci střeva, ve které dominuje růst Bifidobacterií u zdravých kojených dětí, což je spojeno s redukcí gastrointestinálních infekcí, infekcí dýchacích cest, snížením používání antibiotik a zlepšení vlastností stolice.
Oligosacharidy mateřského mléka (HMO) jsou po mléčném cukru a tucích třetí největší složkou MM (9). Tvorba HMO je řízena geneticky a není závislá na stravě kojící matky. Důležitou roli hraje gen pro enzym fukosyltransferázu 2 (FUT2), která modifikuje strukturu a množství HMO v MM. V Evropě se tento gen vyskytuje asi u 80 % žen a u zbylých se 2´-fukosyllaktóza v jejich mléku prakticky nevyskytuje. HMO jsou tedy nestravitelné sacharidy s nízkou nutriční denzitou, avšak s vysokou schopností ovlivnit střevní mikrobiotu. Navíc mohou působit jako falešné receptory pro patogenní bakterie. Mají schopnost měnit prostupnost střevní bariéry a mají vliv na vývoj imunitního systému. V kravském mléce je koncentrace oligosacharidů 100–1000× nižší a proto kojenecké formule dříve neobsahovaly žádné oligosacharidy. Obohacování těchto formulí prebiotiky s bifidogenním účinkem mělo pomoci přiblížit složení střevní mikrobioty nekojených dětí dětem kojeným. Víme, že strukturální kompozice používaných prebiotik v kojeneckých formulích se liší od struktury HMO, které jsou složeny z pěti základních stavebních kamenů, tj. kyseliny sialové, N-acetylglukosaminu, L-fukózy, D-glukózy a D-galaktózy. Jejich kombinací vzniká více než 200 různých oligosacharidů (10), které tvoří tři strukturálně odlišné skupiny, tj. fukosylované neutrální HMO, sialylované kyselé HMO a nefukosylované neutrální HMO (11, 12).
Největší množství, až 30 %, je 2´-fukosyllaktózy, která byla spolu s lakto-N-neotetraózou syntetizována a jako první HMO zkušebně přidána do kojeneckých mléčných formulí. V roce 2015 European Food Safety Agency (EFSA) potvrdila bezpečnost jejich podávání pro kojence v dávkování do 1,2 g/l pro 2´-fukosyllaktózu (2′-FL) a do 0,6 g/l pro lakto-N-neotetraózu (LNnT) v poměru 2:1 v rekonstituované formuli. Stejné hodnoty platí pro pokračovací mléka a batolecí mléka pro děti starší 1 roku. První studie prokázaly, že děti krmené formulí fortifikovanou směsí 2′-FL a LNnT měly normální růstový vzorec, normální defekaci a žádné nežádoucí účinky (13). Také děti krmené touto formulí (1.0 g/l 2'-FL a 0.5 g/l LNnT) měly méně infekcí dýchacích cest souvisejících s používáním antibiotik v prvním roce života (14). Další studie prokázaly, že přidávání 2′-FL do kojenecké výživy bylo bezpečné, dobře tolerované, absorbované a vylučované s podobnou účinností jako 2′-FL v lidském mléce. Dále, kojenci, kterým byla podávána výživa 2'-FL, měli méně respiračních infekcí hlášených rodiči a zlepšenou toleranci formulí (15). Studie na myších prokazují pozitivní synergický efekt kombinace 2′-FL a patentované směsi GOS/FOS (9:1) při rotavirové infekci (16) a zlepšení imunitní reakci po aplikaci chřipkovou vakcínou (17). Kojenecká výživa obohacená 2′-FL +GOS vykazovala stejné zánětlivé cytokinové profily (ILF,TNF) jako kontrolní skupina kojených dětí (17) a další studie prokázala, že kombinace 2FL+ scGOS/lcFOS (9:1) byla účinnější při modulaci zánětlivé odpovědi epitelových i dentritických buněk střev s možností modulace zánětlivé senzibilizace (18). Další možnou součástí kojeneckých formulí se jeví komponenta HMO 3'galactosyllaktóza (3'GL), která vykazuje schopnost inhibice zánětlivé reakce zvláště v nezralé střevní sliznici či dokáže na rozdíl od 4´galactosyllaktózy (4´GL) a 6´galactosyllaktózy (6´GL) zabránit ztrátě integrity střevní bariéry (19,20,21).
Postbiotika tedy můžeme definovat jako metabolické sloučeniny produkované probiotickými mikroby ovlivňující různé biologické funkce hostitele (22). Mezi ně patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem SCFA (Short Chain Fatty Acids) tj. kyselina octová, propionová a butyrová, které jsou produkovány ve velkém množství fermentací rozpustné vlákniny enzymy bifidobakterií a laktobacilů. Jsou hlavním zdrojem výživy kolonocytů v tlustém střevě, snižují pH, zvyšují absorpci vápníku, železa a hořčíku. Součástí fermentace jsou také buněčné membrány, bakteriální DNA, kyselina mléčná a proteiny s enzymovou aktivitou. Tyto komponenty jsou přítomny sice v malém množství, ale mohou mít specifické vlastnosti, a to zejména v oblasti stimulace imunitních reakcí (23, 24, 25). Proto se produkty řízené fermentace mléka začaly přidávat do kojeneckých formulí a to již od konce minulého století. Fermentované formule jsou vyráběny fermentací formulí na bázi kravského mléka pomocí specifických kmenů bakterií produkujících kyselinu mléčnou.
Moderní mléčné formule využívají při procesu fermentace dva typy bakterií, Bifidobacterium breve C50 and Streptococcus thermophilus 06, které mají studiemi potvrzený bezpečností profil, pozitivní efekt na imunitní systém a funkci střev. Při výrobě následuje šetrný záhřev, který způsobí, že výsledné produkty neobsahují žádné živé bakterie, ale jen produkty fermentace (26). Metaanalýza publikována v roce 2015 uvádí, že používání kojeneckých mlék s postbiotiky je bezpečné a jejich vliv na růst je stejný, jako u běžných kojeneckých formulí. Ukazuje na pozitivní efekt v úpravě některých symptomů tzv. gastrointestinálního diskomfortu, jako jsou ublinkávání, meteorismus, flatulence a kojenecké koliky. Nebyl prokázán významný rozdíl v počtu průjmových epizod vyžadujících hospitalizaci a celkovém počtu epizod průjmu, ale došlo k signifikantnímu snížení počtu epizod průjmu se známkami dehydratace, epizod průjmu s nutností předpisu orálního rehydratačního roztoku a změně kojenecké formule z důvodu průjmové epizody. Prokázán byl efekt na snížení pH stolice, zvýšení množství fekálních bifidobakterií a velikosti brzlíku. Naopak výsledky neprokazují efekt v prevenci alergie na kravské mléko (27).
Tuky MM v prvním roce života dítěte pokrývají kolem 44 % (50 %) energetické potřeby, MM obsahuje 40-45g/l tuků (kolostrum 20g/l) a až 98 % tuků je přítomno ve formě triacylglycerolů. Převládající nasycenou mastnou kyselinou MM je kyselina palmitová (C16:0), která tvoří 17-25% mastných kyselin v MM a až 88% (v průměru 70-75%) je esterifikováno na pozici beta v MM. Absorpce nasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (C:14 – C:22) je relativně nízká ve srovnání vstřebávání nenasycených a nasycených mastných kyselin s řetězcem krátkým (
Pro dobré vstřebávání tuků v trávicím traktu je také výhodná jeho esterifikace v poloze beta (MM v průměru 75%), která podporuje snadnější vstřebávání vápníku, tuků a také podporuje lepší konzistenci stolice. Z tuku mateřského mléka (mléčného tuku) s β-palmitátem je během procesu trávení pankreatickou lipázou odštěpena kyselina olejová, která neváže vápník (tím zvyšuje jeho vstřebávání) a snížením tvorby vápenatých solí má pozitivním vliv na konzistenci stolice (28,29). Naopak z rostlinného oleje bez β-palmitátu je během procesu trávení pankreatickou lipázou odštěpena kyselina palmitová, která se navazuje na vápník, snižuje jeho dostupnost v procesu trávení a vyšší tvorbou vápenatých solí pak negativně ovlivňuje konzistenci stolice (30). Některé studie prokazují efekt β-palmitátu na složení střevní mikrobioty, dvojitě slepá studie publikovaná v roce 2014 u 300 zdravých kojenců ukázala, že vysoký obsah β-palmitátu ve stravě vedl k vyšší koncentraci fekálních bifidobakterií a ke zlepšení konzistence stolice (31).
Prvních 1000 dnů života jedince od početí až po dosažení věku dvou let je jedinečným obdobím růstu a rozvoje, které spolurozhoduje o budoucím zdravotním stavu jedince (32). Součástí konceptu „prvních tisíc dní života“ je posun zájmu o problematiku mikrobioty dítěte do období ještě před jeho narozením. Nové receptury mléčných formulí, které se snaží respektoval poslední poznatky o složení a funkci MM, při zachování přiměřené růstové křivky pak mohou lépe a to díky výše uvedeným unikátním složkám, podpořit přiměřený vývoj imunitního systému, lepší vývoj mozku a kognitivních funkcí.
Literatura
Odběr novinek
